Telefon / Fax
+420 461 316 860Provozní doba úřadu
Pondělí 8:00 - 17:00
Úterý - Čtvrtek 8:00 - 15:00
Pátek 8:00 - 12:00
Kalendář akcí
Obsazenost kulturního domu
Akce v okolí
Rodná světnička Bohuslava Martinů ve věži kostela sv. Jakuba opět vítá návštěvníky!
Se jménem Bohuslava Martinů je neodmyslitelně spjaté unikátní, romantické, i když pro život trochu nepraktické místo - malá světnička ve věži kostela Sv. Jakuba v Poličce, kde se 8. prosince 1890 budoucí slavný hudební skladatel narodil. Z důvodu rekonstrukce kostela sv. Jakuba byla světnička po celý rok 2019 uzavřena. Tento rok se ovšem můžete těšit, že opět navštívíte místo, kde pětičlenná rodina Martinů žila až do Bohuslavových 11 let. Hlavou rodiny byl otec Ferdinand, který kromě svého ševcovského povolání vykonával práci pověžného. Jeho úkolem bylo držet stráž proti ohni ve dne i v noci, natahovat věžní hodiny a zvonit klekání. S rodinou tu žil i ševcovský pomocník, kterému přezdívali „děda“. Pomáhal rodině v domácnosti, a protože světnička byla malá, měl svoji postel pod hodinami ve věži. Celá rodina se musela dělit o prostor o velikosti dvacet pět metrů čtverečních. Že vám to přijde nemožné? Tolik lidí a tak málo místa? Není divu, že když byl Bohoušek malé miminko, spával ve spodní přihrádce prádelníku. Atmosféra života ve výšce 36 metrů nad zemí se také nesmazatelně zapsala do mysli budoucího skladatele. Ve své vzpomínce z roku 1934 v Paříži píše: „…Myslím, že tento prostor je z mých největších dojmů z dětství, který si nejvíce uvědomuji a který asi hraje velkou úlohu v celém mém názoru na kompozici. Nejsou to malé zájmy lidí, starosti, bolesti nebo i radosti, které jsem viděl z velké dálky, lépe řečeno z výšky. Je to tento prostor, který mám stále před očima a který, zdá se mi, hledám stále ve svých pracích. Prostor a příroda, ne lidi…“ Nechte se v rámci prohlídky vtáhnout do časů, kdy nebyly mobilní telefony, výtahy nahrazovaly rumpály a cestou do bytu jste museli zdolat 192 schodů. Pokud je vystoupáte až do samotné věže kostela, budete odměněni nejen zajímavou prohlídkou, ale i jedinečným výhledem na celé město a jeho blízké okolí. Více na www.cbmpolicka.cz
VíceNEJZACHOVALEJŠÍ GOTICKÉ OPEVNĚNÍ VE STŘEDNÍ EVROPĚ JE OPĚT PŘÍSTUPNÉ VEŘEJNOSTI
Jedna z největších atraktivit královského věnného města Poličky – unikátní hradební opevnění v délce 1220 metrů obepínají celé historické jádro města, je opět přístupné veřejnosti od 11. 5. 2020. Poličské hradby pocházejí z druhé poloviny 14. století a jedná se o jedno z nejzachovalejších a nejdelších městských opevnění na území Evropy. „Obepínají celý střed města v délce 1220 metrů. Mají šířku dva až 2,25 metru, jsou až osm metrů vysoké a jsou zpevněné 19 půlválcovými, do města otevřenými baštami. Nepřátele ve středověku hradby odrazovaly už svou mohutností, v přímém boji se pak osvědčily hlavně při husitských válkách,“ uvádí historik muzea Mgr. Radka Vostřelová. „Důvod unikátní zachovalosti zdejších hradeb je prostý. V době třicetileté války už neměly prakticky žádný vojenský význam, ani později však na rozdíl od jiných historických měst nebyl při rozšiřování města důvod je bourat,“ dodává. Hradby, chránící město Poličku před nepřáteli, jsou nyní vyhledávanou atrakcí pro turisty. Ti, kteří si je prohlédnou, si určitě odvážejí pěkné vzpomínky. Zájemci si mohou projít okruh kolem hradeb. Pro veřejnost jsou zpřístupněné také ochozy dvou rekonstruovaných částí hlavní hradby s několika věžemi. Co jste možná nevěděli je, že královské věnné město Polička bylo založeno v roce 1265 na příkaz tehdejšího panovníka a krále Přemysla Otakara II. Městské kamenné hradby byly vystavěny po návštěvě a pobytu Karla IV. ve 2. pol. 14. století. Systém opevnění se skládal z hlavní hradby, parkánu, parkánové zdi, vodního příkopu a valu. Opevnění často stačilo odradit nepřátele již jen tím, poličské hradby několikrát odolaly i za vlády krále Jiřího z Poděbrad a v roce 1468 až 1469 se město ubránilo útokům uherského krále Matyáše Korvína.
VíceIMAGINÁRIUM v Poličce aneb ŽIVÁ VÝSTAVA DIVADLA BRATŘÍ FORMANŮ A JEJICH PŘÁTEL
Imaginárium v Poličce je živou a okouzlující výstavou Divadla bratří Formanů a jejich přátel. Do muzea v Poličce doputovalo přes nemálo českých měst, dánský Silkeborg, italské Trani a Paříž. Dětský i dospělý návštěvník do něj vstupuje jako hravý objevitel, který v labyrintu her, pohyblivých objektů, tajuplných zákoutí, obrazů, fotografií a výjevů objevuje svět divadla, cirkusu a loutek. Ve službách imaginace a hravosti se tu prolíná umělecká a řemeslná práce osobitých výtvarníků a tvůrců. Vše je určeno ke hře a prožitku a k ničemu zde nepotřebujete návod. Imaginárium je poctou představivosti a tvořivosti, která nám říká a připomíná, že lidské ruce umí zázraky a fantazie je nekonečná. Výstava oživuje výtvarné objekty, loutky, obrázky a divadelní dekorace. Nejen děti čeká hodina plná zábavy a her, kdy se budou moci všeho dotýkat, vše prozkoumávat a zkoušet.
VíceMĚSTO POLIČKA PRAVIDELNĚ INVESTUJE MILIONY DO TÉMĚŘ STOVKY KULTURNÍCH PAMÁTEK, KTERÉ SE V NÍ NACHÁZE
Polička je vstupní branou do Žďárských vrchů. V 18. století patřila mezi nejbohatší města Východních Čech. Do dnešních dnů se poličská radnice pečlivě stará o téměř stovku kulturních památek, které se v ní nacházejí a udržuje tak historickou tvář města. „Obranný systém v délce 1220 mobepíná celé jádro Poličky a patří mezi jedno nejzachovalejší hradební opevnění ve střední Evropě. Náklady na jeho údržbu tak nejsou malé. Město do oprav investuje s pomocí Programu regenerace městských památkových rezervací a zón s využitím finanční dotace z Ministerstva kultury ČR miliony korun. Práce na hradbách, které jsou pro Poličku velkým turistickým přínosem, jsou uskutečňovány podle havarijního stavu a finančních prostředků průběžně. V letošním roce město opět využilo příspěvku Ministerstva kultury, ale oproti předchozím letům je investovalo do oprav jiných památek. Revitalizaci opevnění následně zaplatilo z městských peněz,“ sdělila Marta Mastná vedoucí pracovnice městského úřadu. „Město Polička má i národní kulturní památky, což je ještě o stupeň vyšší kategorie ochrany. Patří k nim kostel sv. Jakuba s rodnou světničkou Bohuslava Martinů a barokní skvosty na Palackého náměstí, kterými je morový sloup, budova radnice a obě barokní kašny a nově i historický nýtovaný most. Letos můžeme na opravu mostu čerpat finanční prostředky v rámci Programu regenerace ve výši až dvou milionů korun. Podmínkou bylo právě prohlášení mostu za kulturní památku,“ dodává. Ocelový příhradový most nýtované konstrukce s příhradovými nosníky o délce okolo 20 m a šířce 4,3 m se spodní mostovkou, osazený na zděných nábřežních pilířích šířky 5,1 m a hloubky 2,5 m je technickou památkou, dokumentující vývoj mostních konstrukcí na našem území na přelomu 19. a 20. století. Most byl postaven roku 1901 na přímé spojnici mezi jedinou původní fortnou v městském opevnění a neorenesanční palácovou budovou učitelského ústavu, pozdějšího gymnázia, dokončeného současně v roce 1901. Hlavní myšlenkou urbanistické koncepce bylo vytvoření druhého městského panaramatu jako protiváhy siluety starého města, se školskými areály uprostřed. Uplatnění industriálního vzhledu konstrukce obohacuje komponované parkové prostředí z téže doby. Most se tak stal významným prvkem urbanismu města, který zásadním způsobem ovlivnil propojení s novou městskou čtvrtí za Synským rybníkem. Poličské radnici tak patří nemalé uznání za snahu získávat nemalé finanční prostředky na obnovu našeho historického dědictví, jelikož se to rok od roku stává náročnější.
Více73. UMĚLECKÝ SALON: 13 V POLIČCE
Letošní výtvarný salon je zaměřen na díla autorů, kteří se na Poličsku narodili nebo zde žijí, a jejichž tvorba překračuje regionální hranice. Setkávají se zde výtvarně rozmanitá díla autorů několika generací. Název odkazuje na počet umělců, jejichž díla jsou v Poličce vystavena. Jsou to: Veronika Š. Bromová, Pavel Herynek, Markéta Kolářová, David Kozák, Ivana Machová, Marek Rejent, Zbyšek Sion, Adam Smolek, Martin Šmíd, Jan Štěpánek, Jiří Štourač, Jana P. Vlčková a Miroslava Zychová. Vernisáž proběhne v sobotu 12. září 2020 od 14.00 hodin za účasti autorů ve výstavních sálech galerie. Tradice Východočeských uměleckých salonů v Poličce započala v roce 1941. Od té doby se na nich představilo více než 700 umělců. Témata salonů se pravidelně obměňovala. Počáteční ročníky představovaly především tradiční krajinomalbu a teprve počátkem 60. let směřoval výběr k živým současným proudům moderního umění. V polovině 70. let došlo – ve snaze vyhnout se cenzuře – k nahrazení kolektivního chápání salonů za výstavy věnované jednomu umělci. Do aktuálních proudů výtvarného umění zamířil salon v roce 1996 „Orbis fictus extractus – nová média v současném umění“. Od r. 2004 byl salon pořádán jako výběr absolventských prací z vysokých uměleckých škol v Praze a Brně. Výroční 70. salon v roce 2017 byl naopak pojat jako výběrové představení dosud vystavujících umělců. Letošní ročník se svým zaměřením vrací k salonům z let 1989 a 1995, tou spojnicí je místní příslušnost vystavujících výtvarníků. OTEVÍRACÍ DOBA: út – so: 12.30 – 16.00 hod.
VíceVÝSTAVA ATELIÉROVÝCH PRACÍ FA VUT BRNO inspirovaných Poličkou
Město Polička opět přijalo nabídku ke spolupráci s Fakultou architektury Vysokého učení technického v Brně. Studenti architektury v rámci svých semestrálních prací zpracovali předem dohodnutá témata využitelná konkrétně pro naše město. Jedná se o návrhy prezentované formou modelů a vizualizací. Tématem prací jsou možnosti využití volných ploch a parcel ve městě. Vystavené projekty budou sloužit i jako případné náměty pro další územní a urbanistické plánování v Poličce. Vystavené budou práce: Kariny Humajové a Mariána Kleimana, Alice Ondrušové, Václava Hegingera, Alexandry Maximové, Veroniky Lietavové, Oskara Madra, Ondřeje Machače, Pavly Nesvadbíkové a práce ze Southeast University (Čína) od Zhang Qiana, Gao Pengchenga, Ethana Huanga a Lin Shiyi. Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 1. října 2020 od 17.00 hod. za účasti autorů. Úvodní slovo pronese Ing. arch. Radek Toman, proděkan FA VUT Brno.
VíceMěsto Polička se inspiruje nápady studentů architektury FA VUT Brno
Město Polička opět přijalo nabídku ke spolupráci s Fakultou architektury Vysokého učení technického v Brně. Studenti architektury v rámci svých semestrálních prací zpracují předem dohodnutá témata využitelná konkrétně pro naše město. Během roku se uskutečnila prohlídka města za účasti Ing. arch. Radka Tomana, Ph.D., proděkana pro vnější vztahy FA VUT. Společně se zástupci města a členy stavební komise byly vytypovány konkrétní lokality pro semestrální práce studentů. Jedná se například o návrhy, případně modely a vizualizace možného využití volných ploch a parcel ve městě. Výsledky prací budou sloužit k prezentační a výstavní činnosti, i jako případné náměty pro další územní a urbanistické plánování v Poličce. Součástí instalace bude devět panelů s jednotlivými návrhy, umístěných v daných lokalitách. Pomocí mapky si každý, kdo bude mít zájem, může daná místa projít a vyhodnotit klady či zápory výstavby přímo na místě. Mapa bude k dostání na recepci muzea. Studentské práce mohou vnést velmi zajímavý pohled do dalšího rozvoje města a jeho veřejného prostoru. Budoucí spolupráce může městu poskytnout mnoho zajímavých pohledů, informací a především zkušeností, kterými FA VUT disponuje. „Výstava rozhodně stojí za vidění, jelikož už teď na sociálních sítích víří diskuze a názory uživatelů se různí. Například uživatel Jiří D. je návrhy nadšený a těší se na výstavu, naopak uživatelé Iva T. nebo Miluška Ž., a mnoho dalších, jsou ve svých komentářích proti případným výstavbám a změnám, nelíbí se jim propojení historického rázu města s moderním. Nutno ale mít na paměti, že se jedná pouze o semestrální práce, nikoliv odsouhlasené plány, na což většina rozvášněných uživatelů ve svých komentářích zapomíná,“ uvádí kurátorka akce Alena Zavoralová. „Na vernisáži bude možnost probrat vize s Ing. arch. Radek Toman, Ph.D. i s jednotlivými autory a to 1. října 2020 od 17.00 hodin,“ dodává. Výstava potrvá do 1. 11. 2020. Více na www.cbmpolicka.cz
VíceV Poličce připravují balet Podivuhodný let Bohuslava Martinů ve scénickém provedení
Jedinečné scénické nastudování unikátního díla, které Bohuslav Martinů označil jako mechanický balet, tedy dílo, v němž se pohybují nikoliv tanečníci, ale jevištní dekorace. Jeho vznik byl inspirován tragickou událostí nezdařeného přeletu Atlantického oceánu dvoučlennou leteckou posádkou v roce 1927. „I když letošní jarní koronavirová karanténa přerušila veškeré kulturní aktivity, pevně doufáme, že podzimní čas bude kultuře nakloněn příznivěji. Blíží se totiž 130. výročí narození nejslavnějšího poličského rodáka Bohuslava Martinů, k němuž se v muzeu chystá hned několik zajímavých aktivit. Jako první bude na sklonku října uvedeno autorovo neobvyklé dílo - mechanický balet Podivuhodný let. O měsíc později skladatele připomeneme z pohledu jeho rodiště a to výstavou nazvanou Poličské kořeny Bohuslava Martinů, na níž připomeneme nejen jeho raná léta strávená právě v Poličce, ale blíže představíme i rodinné příslušníky a nejbližší přátele. A konečně přímo k výročí, 8. prosince t. r. zazní slavnostní koncert, na němž vystoupí významní čeští umělci, kteří se tvorbou Martinů zabývají dlouhodobě,“ uvádí Doc. Monika Holá, PhD., muzikoložka muzea. Zaměřme se nyní na nejbližší z akcí, provedení Podivuhodného letu. Jde o zcela ojedinělé dílo, které spadá do období skladatelova obdivu k novým technologickým výdobytkům. Reagoval na ně tím, co uměl nejlépe – komponováním. Takto vznikly opery rozhlasové, televizní, či jedna opera-film. A takto vznikl i Podivuhodný let, označený jako „mechanický balet“. Co tím autor myslel? Chtěl soustředit veškeré pohybové dění na jevišti nikoliv na herce či tanečníky, ale pouze a jenom na scénickou dekoraci, lidově řečeno kulisy. Vlastním podnětem vzniku díla byl tragicky dopadnuvší pokus o přelet přes Atlantický oceán dvoučlennou leteckou posádkou, proto si Martinů představoval, že hlavním prvkem dekorace bude obří vrtule letadla. K provedení tohoto díla bohužel za skladatelova života vůbec nedošlo, jeho představa tak naplněna nebyla. Na své první provedení si Podivuhodný let musel počkat poměrně dlouhou dobu. A shodou okolností to byla právě Polička, kde skladba veřejně zazněla poprvé, byť pouze koncertně roku 1994. Skladba nepaří k často uváděným skladatelovým dílům, veřejně provedená byla od té doby pouze jednou a to v Brně v roce 2009. Nastudoval ji tehdy baletní soubor, a byť šlo o scénickou produkci, nevycházela ze skladatelovy představy „mechanického baletu“, ale šlo o klasické taneční představení. „Chystané poličské uvedení v rámci nadcházejícího martinůovského výročí chce naopak podtrhnout především technické aspekty ze skladatelovy představy a dílo uvede jako scénicko-mechanickou imaginaci za doprovodu hudební nahrávky. Navíc při realizaci respektujeme skladatelovu představu o tom, že dílo má být uvedeno na malé scéně. Bude proto situováno do výstavního sálu muzea, který má na Martinů konkrétní vazbu: je to prostora bývalého ochotnického divadla, kde se v době mládí skladatele pořádaly také všechny koncerty a Martinů tam sám pravidelně vystupoval. Podivuhodný let zde zazní dvakrát 28. 10. 2020 v 16 a v 18 hodin. Věříme, že si tuto ojedinělou událost nenecháte ujít i přes ztížené společenské podmínky a přijdete zcela bez obav, koneckonců nedávno hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová připustila, že nákaza z koncertů či divadel je prakticky nulová,“ dodává muzikoložka muzea. Konat se budou dvě představení a to od 16.00 hod a od 18.00 hod. Cena je 70,- Kč. Předprodej bude zahájen od 10. 9. 2020 na pokladně muzea. Počet míst omezen.
VíceBalet - PODIVUHODNÝ LET BOHUSLAVA MARTINŮ
K nadcházejícímu výročí 130 let od narození Bohuslava Martinů připravuje Městské muzeum a galerie Polička ojedinělé jevištní provedení téměř neznámé skladby B. Martinů. Dílo nazvané Podivuhodný let skladatel zkomponoval v roce 1927 jako bezprostřední reakci na tragickou událost nezdařeného přeletu Atlantického oceánu dvoučlennou leteckou posádkou. Letadlo do cíle nikdy nedoletělo a o jeho osudu se dodnes nic konkrétního neví. Dílko je zcela neobvyklé: je označeno jako balet, nicméně tanečníky v něm nečekejme. Sám skladatel totiž do podtitulu vepsal, že jde o balet "mechanický", představoval si rozpohybovat na jevišti namísto tanečníků kulisy a rekvizity. Sám se ale provedení nikdy nedočkal, poprvé dílo zaznělo o více než půlstoletí později. Připravovaná inscenace bude vůbec první, která zohlední skladatelovu původní představu o mechanickém baletu: dosud totiž skladba veřejně zazněla buď jen instrumentálně (bez jevištního dění, ve světové premiéře v roce 1994 v Poličce), nebo v podobě klasického "lidského" baletu. Konat se budou dvě představení a to od 16.00 hod a od 18.00 hod. Cena: 70,- Kč. Předprodej bude zahájen od 10. 9. 2020 na pokladně muzea. Počet míst omezen.
VíceJakub Smolík s kapelou
JAKUB SMOLÍK s kapelouKoncert věčného romantika s doprovodnou skupinou opět v našem městě.Tradiční zábavně koncertní vystoupení současné, umělecko-interpretační osobnosti, jež svými písněmi oslňuje zejména něžnou část publika. V loňském roce tento interpret oslavil spolu s přáteli z branže své 60. narozeniny velkolepým turné. Jakub Smolík těží ze své image, pěkných skladatelských kousků Z. Bartáka, F. Kasla nebo J. Zmožka, ale i nesmírně vytříbeného vkusu pro výběr coververzí starších českých šlágrů, které mladší část publika dnes zná především díky němu.Koncert nabízí vedle hitů tohoto umělce a vzpomínky na bubeníka Pavla Geislera, jež nás v březnu předčasně opustil, i některé písničky z jeho zbrusu nového alba.
VíceObec Linhartice
Adresa obecního úřadu
Obecní úřad Linhartice
Linhartice čp. 134,
57101 Moravská Třebová
Provozní doba úřadu
Pondělí 8:00 - 17:00
Úterý- Čtvrtek 8:00 - 15:00
Pátek 8:00 - 12:00
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO